Podstatná jména substantiva

Podstatná jména (lat. substantiva; lat. jedn. č. substantivum) jsou ohebným slovním druhem, kterým označujeme těchto pět názvů – názvy osob, zvířat, věcí, vlastnostní a dějů (případně vztahů). Můžeme si na ně poukazát pomocnými zájmeny ten, ta, to.

Například: ten obušek ^{(rod m. než.)} — ta housenka ^{(rod ž.)} — to nádobí ^{(rod s.)}

Rozdělení

Podstatná jména dělíme na tyto dva základní typy:

Konkrétní, ta označují názvy osob, zvířat a věcí
- Obecná – označují obecné názvy (hora, řeka,…)
- Vlastní – vlastní názvy (píšeme s velkým písmenem — Pražák, Slovák, hora Everest, řeka Dunaj,…)
- Názvy osob — sestra, otec, matka, dělník, učitel, prodavač,…
- Názvy zvířat — křeček, králík, pes, kočka, papoušek,…
- Názvy věcí — židle, stůl, papír, klávesnice, sešit,…
- Pozn.: Lze si na takové věci, osoby a zvířata sáhnout.
Abstraktní, těmi označujeme názvy vlastností, dějů a vztahů.
- Názvy vlastností — důležitost, schopnost, pracovitost, laskavost,…
- Názvy dějů — psaní, prodávání, plavání, umývání,…
- Názvy vztahů — láska, nenávist, malichernost, umíněnost,…
- Pozn.: Fyzicky nehmatatelné. Nelze si na ně fyzicky sáhnout.

Pozn.: Některá podst. jm. mohou být jak konkrétní, tak i abstraktní (dle užití ve větě). Všimněte si rozdílu následujících dvou vět:

Prarodičům jsme odeslali moc krásný pohled ^{podst. jm. konkrétní} z dovolené.
Ten jeho nevraživý pohled ^{podst. jm. abstrakní} mám stále v živé paměti.

U většiny podstatných jmen lze bez problémů utvořit jednotné i množné číslo. V některých případech to tak jednoduché není, a proto si vypomáháme dělením do dvou základních kategorií následujícím způsobem:

Singularia tvoří převážně jednotné číslo.
- Látková – tato podst. jm. tvoří jednolitý, pospolitý materiální jev – často to bývají chemické prvky (olovo), názvy potravin (voda),…
  - Např.: voda, vodík, olej, mouka, mléko,…
- Hromadná naopak tvoří fyzicky dělitelný jev (tvar j. č., označují však více věcí), často se tak děje pomcí koncovky -í, -oví, -stvo, -ctvo
  - Např.: nádobí, ptactvo, vojsko,…
- Abstrakta tvoří fyzicky nehmatatelné jevy
  - Např.: nebezpečí, lakomost, demokracie,…
- Unika označujeme jako jedinečné (unikátní) jevy už z jejich podstaty
  - Např.: Slunce, vesmír, svět,…
Pluralia (též pomnožná) mají tvar množ. č. avšak mohou poukazovat i na tvar č. jedn. (jedny, ale i dvoje nůžky, dveře,…)

Mluvnické kategorie

Mluvnické kategorie podst. jm. určujeme celkem čtyři. Jsou jimi — Pád, Číslo, Rod a Vzor, které si podrobně rozebereme v následujících odstavcích.

Pád (lat. casus)

Český jazyk užívá těchto 7 slovních pádů:

Pád	Lat. název	Pádová otázka
1.	Nominativ	Kdo? Co?
2.	Genitiv	bez Koho? bez Čeho?
3.	Dativ	ke Komu? k Čemu?
4.	Akuzativ	vidím Koho? vidím Co?
5.	Vokativ	Oslovujeme, Voláme
6.	Lokál	o Kom? o Čem?
7.	Instrumentál	s Kým? s Čím?

Číslo (lat. numerus)

Jednotné číslo (též singulár) — jedna pila, lahev, stodola,…
Množné číslo (též plurál) — dvě pily, lahve, stodoly,…

Pozn.: Pomnožná čísla mají pouze jedno číslo a to množné.

Rod (lat. genus) a Vzor (lat. paradigma)

Mužský
- Životný — vzory pán, muž, předseda a soudce
- Neživotný — vzory hrad a stroj
Ženský — vzory žena, růže, píseň a kost
Střední — vzory město, moře, kuře a stavení

Pozn.: Vzory jsou uvedeny v závorkách.

Diskutovat – Vložit zprávu