voyeur [voajér] podstatné jméno
1. Osoba se sexuální poruchou - zálibou v tajném sledování nic netušících anonymních objektů během aktu, svlékání a dalších podobných činností.
více o podstatných jménech
dělíme — VOY-EUR
antonyma — neuvedeno
Rod mužský životný (m. živ.), vzor pán; skloňujeme následovně:
| Pád | Pádové otázky | Jedn. č. | Mn. č. | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Nominativ | Kdo? Co? | voyeur | voyeuři |
| 2. | Genitiv | bez Koho? Čeho? | voyeura | voyeurů |
| 3. | Dativ | ke Komu? Čemu | voyeurovi, voyeuru | voyeurům |
| 4. | Akuzativ | vidím Koho? Co? | voyeura | voyeury |
| 5. | Vokativ | Oslovujeme, Voláme | voyeure | voyeuři |
| 6. | Lokál | o Kom? o Čem? | voyeurovi, voyeuru | voyeurech |
| 7. | Instrumentál | s Kým? s Čím? | voyeurem | voyeury |
Příklady užití ve větách:
- 1. Policisté dopadli voyeurea, který nedovoleně natáčel nic netušící osoby.
Pozn.: Číslo na začátku věty odpovídá konkrétnímu číslu významu v horní části výkladu.
Diskutovat – Vložit zprávu